IBIŠEK POKOJOVÝ
Jako pokojový ibišek obvykle označujeme ibišek čínský neboli čínskou růži (Hibiscus rosa-sinensis) a všechny jeho rozmanité odrůdy, kterých je skutečně nepřeberné množství. Jako pokojovou rostlinu však můžeme také pěstovat i méně známý druh ibišku-ibišek dřípený (H. schizopetalus). Ten se dokonce do bytů hodí ještě o něco lépe než ibišek čínský, neboť snáší dobře i suché prostředí a navíc nevyžaduje pro tvorbu květů období vegetačního klidu v chladném prostředí a s omezenou zálivkou.
Ibišek čínský aneb čínskou růži u nás zná snad každý. Tato rostlina původem pochází z jihovýchodní Asie. Přestože existuje celá řada různě zbarvených odrůd kvetoucích oranžově, žlutě, bíle, růžově nebo červeně, s květy jednoduchými, poloplnými i plnými, nejkrásnější bývají hlavně ibišky s jednoduchými červenými květy. V příznivých podmínkách například v zimní zahradě může dorůst do výšky až 2m. Má-li ibišek dostatek světla a živin, kvete obvykle po dlouhou dobu-od března až do října. Koncem zimy jej vždy seřízneme, aby vytvořil nové kvetoucí výhony.
Kam ibišek doma umístit
Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20–25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je ale třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrznul. To může v zimě způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku vyvětráme.
Zalévání
Během vegetační sezóny tedy od března do listopadu rostlinu hojně zaléváme. Nelze přesně říct kolikrát týdně by to mělo být, ale u ibišků se řídíme jednoduchým pravidlem a to, že půda by neměla nikdy zcela vyschnout, ale ani bychom ji neměli přemokřit. Zaléváme tedy, když je zemina ještě nepatrně vlhká a půl hodiny po zalití raději zkontrolujeme, zda v květináči nezbyl přebytek vody. Nikdy nezaléváme studenou vodou. To je obzvlášť důležité ve studenějších měsících. Voda by ideálně měla mít teplotu kolem 30 °C.
Hnojení
V sezóně (březen-listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek také potřebuje některé stopové prvky jako např. železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny a nebo se prodávají i speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohlo ibišku uškodit.
Substrát
Ibišek potřebuje lehčí dobře propustnou půdu s dostatkem živin. Běžná půda pro pokojové rostliny (rašelina+kůrový humus+stopové prvky), do které přidáme trochu listového kompostu je pro pěstování dostačující. Jestli chcete, můžete si i namíchat vlastní substrát pro ibišky. Zkušení pěstitelé doporučují smíchat 1/3 hrubší rašeliny, 1/3 kompostované kůry(tzv. kůrový humus) a 1/3 uleželého kravského hnoje. Do této směsi dále přimícháme keramzit a vermikulit. Keramzit můžeme nahradit také pískem, ale oboje by nemělo tvořit více než 10% objemu substrátu. Vyvarovat bychom se naopak měli substrátů s velkým množstvím jemné rašeliny. Ta má tendenci po zalití úplně slehnout a zamezit tak přístupu vzduchu ke kořenům.
Letnění a zazimování
V létě můžeme ibišek vynést ven a letnit na balkóně, na terase nebo na zahrádce. Vybereme světlé místo v zákrytu před větrem a chráněné před prudkým deštěm. Dbáme na to, aby se rostlina na přímém slunci nespálila. Ze začátku je vhodné rostlinu nechat přivyknout dva týdny v polostínu.
Od listopadu asi do konce ledna nebo začátku února je vhodné dopřát ibišku období klidu. Nejlépe když ho na tuto dobu dáme někam na chodbu, do místnosti kde se netopí, nebo alespoň dále od radiátoru. V zimě potřebuje teploty od 15–19 °C. Nesnese však teploty pod 13 °C. Zároveň s tím omezíme v zimních měsících i zálivku a přestaneme hnojit. V tomto období ibišku vyhovuje i méně světla.
Přesazování
Ibišek přesazujeme nejčastěji v předjaří od února do března. Ibišek má bohatý kořenový systém. Když při přesazování květináč otočíme vzhůru nohama, můžeme si všimnout jak nám některé kořeny vykukují drenážním otvorem ve dně ven. Zdravé kořeny mají bílou až nahnědlou barvu a jsou dužnaté a baculaté. Kořenovou soustavu opatrně z květináče uvolníme a celou rostlinu nadzvedneme. Pokud jsou kořeny obtočené kolem dokola vnitřku květináče, opatrně je rozpleteme a příliš dlouhé kořeny zkrátíme. Zároveň s tím odstraníme jakékoliv tmavě hnědé nebo měkké, nezdravé a uhnilé kořeny. Pokud má rostlina příliš mnoho kořenů, můžeme je při přesazování prořezat. Neměli bychom takto ale odstranit více než 1/3 všech kořenů, menší zásah do kořenového systému v této době však rostlině neublíží. Přesazujeme vždy jen do o jedno číslo většího květináče než byl předešlý. V příliš velkém květináči by totiž docházelo k zahnití a překyselení půdy.
Prořezávání a tvarování ibišku.
Tagy: ibišek pokojový