FIKUS BENJAMIN
Fikus benjamín patří mezi nejoblíbenějším pokojové rostliny a to také díky tomu, že je relativně nenáročný na pěstování a dobře se mu daří téměř v jakýchkoliv podmínkách. Je to keř oproti ostatním fíkusům odlišný svými malými listy, které bývají 5–10 cm dlouhé a 3 cm široké. Ve své domovině-v Indii a Malajsii-dorůstá až do výšky 6 metrů a dokonce i u nás může bez zastřihování v některých případech vyrůst hezkých pár metrů vysoko. V bytech však většinou mívá asi kolem 1,5m. Je bohatě rozvětvený a převislé, bohatě olistěné větvičky jsou tak tenké, že vypadají jako drátky. Okrouhlé lístky jsou zpočátku světle zelené a později tmavnou.
Volba ideálního stanoviště v bytě
I když se nejedná o nenáročný druh, nejlépe se jí daří na světlém stanovišti, mimo přímé sluneční paprsky. Snese i mírné zastínění, ale v příliš tmavém prostředí vytváří méně listů. Má ráda běžné pokojové teploty v létě 21–25 °C. V létě ale snese i teploty kolem 30 °C. V takovém teple je však vhodné listy denně rosit vlažnou vodou, aby se zabránilo jejich vysušení. V zimě preferuje o něco chladněji kolem 18 °C. Nesnese však pokles teploty pod 13 °C. Během vegetačního období hojně zaléváme odstátou vodou pokojové teploty. Když zapomeneme, zemina v květináči vyschne, listy zvadnou, ale po nové zálivce se většinou opět plně zotaví. Největší spotřebu vody má rostlina koncem jara a v létě. Přesto dáváme pozor, abychom ji nepřemokřili a rostlinu zaléváme až když voda v podmisce stačí vyschnout. V sezóně hnojíme 1× do měsíce a to standardním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny přidávaným do zálivky. V zimě nehnojíme.
Přesazování a výměna zeminy
Ze začátku přesazujeme každý druhý rok na jaře. Postupně, jak rostlina stárne, interval můžeme prodloužit až na 4 roky. U velkých a starých jedinců vyměníme jednou za dva roky vrchní vrstvu zeminy a přesazujeme, jen když je to nutné. Zeminu si můžeme připravit podle návodu, který jsme popsali výše. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o nenáročnou rostlinu, poroste dobře i v běžném substrátu určeném pro pokojové květiny.
Množení
Fíkus benjamín lze množit jak pomocí vrcholových nebo stonkových řízků, tak i pomocí listových řízků s částí stonku. Postup je podrobně popsán v části věnované množení fíkusů. Vlastně všechny postupy, které jsme zmíňujeme v obecné části o fíkusech, můžeme s úspěchem uplatnit i na fíkus benjamín. V tomto se jedná o typického zástupce tohoto rodu navíc jednoho z nejméně náročných.
Nejčastější choroby a škůdci
Objeví-li se na listech postupně hnědé skvrny a listy začnou opadávat, bývá to způsobeno nedostatkem světla a nebo vlhkosti. Hnědé nebo žluté skvrny na listech mohou také způsobovat svilušky, které se přisávají na spodní straně listů. Najdeme-li na fíkusu svilušky, všechny napadené listy odstraníme a provede postřik některým přípravkem účinným proti sviluškám obsahujícím pyrethrum. Fíkus benjamín mohou napadnout také štítenky nebo červci. Červci se projevují jemným bílým voskovitým povlakem především na spodní straně listu. Pokud si škůdců stihneme všimnout včas, před tím než se významněji rozmnoží, můžeme napadená místa zkusit důkladně vyčistit jen vatičkou namočenou v alkoholu. Pokud to však nezabere a škůdci se znovu objeví, budeme muset přistoupit k systémovým insekticidům. Častokrát se stane, že si škůdce doneseme rovnou z obchodu společně s kytkou. Proto si rostlinu před koupí vždy důkladně prohlédneme. Zaměříme se především na spodní stranu listů a také na to, aby měla zdravě vypadající a dobře vyvinuté listy.
O fikusech obecně
Ficus český Fíkus nebo též Fíkovík je rod rostlin z čeledi morušníkovítých (Moraceae) čítající asi 850 různých druhů. Většina fíkusů roste divoce v tropických a subtropických oblastech Asie, Austrálie a Afriky. K nám do Evropy se z tohoto velkého množství fikusů dostalo a úspěšně se zde pěstuje jen několik druhů. Asi před dvěma staletími se první fíkusy začaly objevovat nejdříve v zámeckých a botanických zahradách a postupně si našly cestu také do našich bytů. Jediný fikus, který v Evropě sám divoce roste je fíkovník smokvoň (Ficus carica), jež se sem dostal z Přední Asie.
Fíkus má velmi rozmanité vzrůstové formy. Některé druhy jsou až 30 m vysoké dřeviny stromovitého tvaru, jiné vytvářejí pouze bohatě větvené keře a další jsou spíše liánovitého vzrůstu. Při poranění vytéká z pletiv fikusů mléčně vypadající tekutina-latex. Z ní se pak, podle konkrétního druhu, vyrábí guma, kaučuk nebo vosk na výrobu svíček. Většina pěstovaných druhů, kvete a plodí pouze ve své domovině. U nás se fikusy tedy pěstují především jako rostliny okrasné svými listy. Nyní se podíváme na některé obecné rady jak fíkusy pěstovat a později se podrobněji zaměříme na konkrétní u nás oblíbené druhy.
Pozor na alergické reakce
Kontakt latexu s pokožkou může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci a zarudnutí pokožky. Fikusy obecně jsou relativně silné alergeny. K alergické reakci nemusí dojít pouze při kontaktu s mléčnou hmotou. Může stačit jen přítomnost fíkusů v místnosti, kde se delší dobu pohybujeme. Alergeny fikusů se totiž hromadí v prachu podobně jako zvířecí nebo roztočové alergeny. Byly popsány případy chronických alergických projevů jako např. zánětu spojivek, senné rýmy a dokonce, i když velice vzácně, i anafylaktického šoku. Alergie na pokojově pěstované fikusy bývá zkřížená také s alergií na fíkové ovoce a dokonce i na jiné exotické ovoce jako kiwi, papaya nebo banány. Tento syndrom se v odborné literatuře nazývá ficus-fruit syndrom a ačkoliv není cílem našeho článku tento problém hlouběji rozebírat, je nutné při déle trvajících neobjasněných alergických potížích myslet i na tuto možnou příčinu. Jen pro ilustraci, ve velké studii, která zkoumala citlivost na fikus benjamina trpělo tímto problémem asi 2,5% všech alergiků.
Za začátku přesazujeme každý rok
Mladší fíkusy zpočátku přesazujeme každý rok, u starších stačí přesazovat jednou za 2–4 roky. Při přesazování používáme květináče jen o 1–3 cm větší než byl předchozí. V příliš velkém květináči by totiž mohla zemina snadno zkysnout. Do květináče si předem připravíme zeminu. Fíkusům se nejlépe daří ve směsi sestavené ze stejných dílů listovky, kompostní zeminy, rašeliny a písku (tedy v poměru 1:1:1:1). V příliš lehké a nakypřené zemině by vzrostlé rostliny neměly dostatečnou stabilitu. Po přesazení proto zeminu pořádně přitlačíme ke kořenům. Poté rostlinu zalijeme a přetáhneme přes ni sáček či pytel z PVC, čímž ji vytvoříme příhodné vlhké prostředí. Takto fíkus ponecháme asi 3 týdny. Zvláště velké a staré rostliny přesazujeme většinou minimálně, až když se květináč rozpadá a je ho potřeba vyměnit. Jinak obvykle stačí jen čas od času vyměnit svrchní vrstvu zeminy za čerstvou.
Prořezáváním docílíme robustního vzrůstu rostliny
Když některá rostlina začne přerůstat vaše prostorové možnosti, nebojte se ji seříznout. Prořezávání také podporuje rozvětvení rostliny do šířky, neboť pod místem řezu obvykle vyraší asi 3 nové výhonky. Rostliny prořezáváme na jaře na začátku vegetativního období. Místo řezu je hned po zásahu vhodné zasypat práškem z rozdrceného dřevěného uhlí, které nám poslouží jako desinfekce.
Nejčastěji pěstované druhy fíkusů u nás
U nás mezi nejvíce pěstované druhy fíkusů patří: Fíkus benjamin, Ficus ginseng, Ficus elastica, Ficus lyrata, Ficus deltoidea (syn. Ficus diversifolia), Ficus sagittata (syn. Ficus radicans), Ficus pumila (syn. Ficus stipulata, Ficus repens) a také druhy, které se pěstují především jako bonsaie – Ficus microcarpa a Ficus retusa.
Tagy: fikus benjamin