DRACÉNA
Dracény neboli dračince jsou u nás již dlouhou dobu velmi oblíbené vždyzelené a vytrvalé pokojové rostliny. Dracény pocházejí z tropických oblastí střední Afriky, několik druhů také z jižní Asie a střední Ameriky. Nejznámější a nejkrásnější dracény rostou na Kanárských ostrovech. Tvoří tam vysoké stromy dosahujících výšky až 17m. Nejznámější a dost možná i největší a nejstarší dracéna roste na kanárském ostrově Tenerife ve vesnici Icod De Los Vinos. Jmenuje se drago milenario (tedy tisíciletý dračinec), i když podle výzkumů roste „teprve“ 600 let a dosahuje výšky 17m.
Základní péče o Dracény
Zmíníme zde rady na pěstování, které jsou společné pro všechny druhy dracén. Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Pestré druhy mohou přezimovat v teple, zelené na zimu vyžadují 15–18 C. V létě zaléváme bohatě, v zimě jen mírně. Převodnění rostliny v zimě by mohlo způsobit až její úhyn. Nikdy však nesmíme rostlinu nechat vyschnout, nebo jí naopak přemokřit květináč.
Pestré druhy je potřeba v zimě, kdy je nízká vlhkost vzduchu, častěji rosit. Od března do srpna hnojíme každé dva týdny kombinovaným hnojivem pro pokojové rostliny. Přesazujeme přibližně každé dva roky a to v dubnu nebo květnu do nepříliš velkých hliněných květináčů se směsí zeminy a rašeliny a s dobrým odtokem vody. Některé dracény se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Dracény jsou nejhezčí bez prořezávání, pokud jsou však příliš velké, je je možné na jaře seříznout. Daří se jim dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžeme je zasadit do ne příliš velkého květináče samotné nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.
Rozmnožování
Dracény můžeme množit semeny a nebo řízky, na jaře nebo v létě. Semena však vyžadují několik měsíců obvykle 2–3 než vyklíčí. Navíc v pokojových podmínkách dracény kvetou jen málokdy. Množení pomocí řízků je pohodlnější, i když tak získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování se dají použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasadíme do směsi rašeliny a písku, zakryjeme je igelitovým sáčkem a udržujeme je při stálé teplotě 21–24 C. Boční výhonky odřezáváme raději i s kouskem kmenu-pak rychleji zakoření. Kmenové řízky musejí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy a teprve později získají svoji typickou barvu.
Na co si dát pří pěstování dracén pozor
U dracén je normální, že spodní listy, jak stárnou, postupně pomalu žloutnou. Listy vydrží na rostlině jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Pokud spodní listy opadávají nebo špičky listů zvadnou a zhnědnou je to způsobeno nedostatečným zaléváním nebo nízkou vlhkostí vzduchu. Rostlinu je potřeba více zalévat a mlžit ji pomocí rozprašovače vlažnou nikoliv studenou vodou. Zkroucení, zhnědnutí a následné opadávání listů může být také způsobeno příliš nízkými teplotami například v zimě. Některé druhy dracén jsou na chlad obzvláště citlivé a rozhodně se nedoporučuje je nechávat na zimu u okna. Hnědé skvrny na listech jsou často způsobeny suchým substrátem ale mohou značit i houbové onemocnění. V takovém případě je nutné použít speciální postřik nebo zásyp. Hlavně v létě se mohou účinkem přímého slunečního záření na listech objevit světlé vyschlé skvrny. Rostlinu je v takovém případě nutno ochránit před přímými slunečními paprsky.
V plastovém květináči také často dochází k přemokření rostliny. To se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste – hlavně na jaře, pak za to nejspíš může nedostatek živin.
Nejčastěji pěstované druhy
Dracén je asi 40 různých druhů a jsou to převážně stromy nebo keře často palmovitého nebo sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejvíce pěstovanými druhy jsou:
Dracéna godseffiana: je keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy podobně jako pomerančovník, tvoří žlutozelené květy a později i plody.
Dracéna deremensis: s bílými pruhy uprostřed listů,se v bytových podmínkách pěstuje poměrně dobře.
Dracéna fragans: s tmavě žlutými převislými listy je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči.
Dracéna draco: někdy též nazývaná pravý dračinec, má tuhé, tmavě zelené. listové růžice, v bytě se pěstuje dobře, protože nevyžaduje náročnou péči.
Dracéna marginata: snese nejvíce stínu, dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje.
Dracéna sanderiana: potřebuji pro svůj růst dostatek vlhkosti ve vzduchu, má světle pruhované listy připomínající kopí.
Kromě D. sanderiana, který je menšího drobného vzrůstu, jsou všechny dracény robustní a dorůstají v pokojových podmínkách při dobré péči 1.5m až 2 m. V pokojových podmínkách dracény kvetou zřídkakdy. D godseffiana ma vonící žlutozelené květy, ve stáří kvete D. fragans. s příjemnou a velmi intenzivní vůní květů.
Tagy: dracéna