CLEMATIS
Plamének horský neboli Clematis montana je opadavá, bujně rostoucí popínavá rostlina původem z Himalájského pohoří. Obvykle dorůstá asi do 7 m výšky, ale za dobrých podmínek, když se může pnout např. po vysokém stromě, to může být i více. K přichycení k podkladu mu slouží ovíjivé listové řapíky. Ve volné přírodě se nejčastěji přichycuje k větvím, ale pěstované kultivary mohou využívat jako svůj podklad různé dřevěné nebo umělohmotné mříže, a tak je schopný se pnout i po venkovní stěně domu nebo chatky.
K dostání je hned několik odrůd neboli variet této rostliny. Odrůda wilsonii pochází z jihovýchodní Asie a rozkvétá menšími bílými květy od konce června do července. Varieta rubens je charakteristická svými purpurově zbavenými kališními lístky. Purpurový nádech mají také mladé stonky této rostliny, zatímco mladé lístečky jsou zbarveny spíše do bronzova. Listy mohou být jemně obrvené nebo lysé (u rostlin pocházejících z Indie). Její domovinou je též JV Asie.
Z uměle pěstovaných kultivarů je to například Tetrarose (velké 8 cm široké tmavě růžové květy), bílá Alexander nebo růžově kvetoucí a nádherně vonící Elizabeth. Všechny výše jmenované odrůdy a kultivary jsou u nás hojně pěstované.
Kultivar je označení pro pěstovanou odrůdu a používá se k označení kulturních rostlin vzniklých záměrným šlechtěním
Clematis montana má třídílné listy. Jednotlivé lístečky jsou kopinaté, lehce laločnaté a bývají 3–5 cm dlouhé, jejich velikost je však značně proměnná. Květy vyrůstají na krátkých postranních výhonech v úžlabí výhonů z předchozího roku. Jednotlivé květy asi 5 cm široké jsou složeny ze čtyř bílých, široce rozestoupených kališních plátků. Vyrůstají na stopce asi 10 cm dlouhé a to ve svazcích až po 6 květech. Kvete v květnu a červnu.
Pěstování
Clematis montana není na pěstování vůbec složitý. Není náročný na světlo, daří se mu dobře i na severní straně zdi. Nepotřebuje bohatou půdu a je plně zimovzdorný. Snad jedině jako ostatní plaménky je citlivý na poruchy a narušení kořenového systém.
Množení
Kultivary je nejvýhodnější množit řízkováním. Pozor však na odlišnosti oproti řízkování jiných rostlin. Obvykle se řežou řízky těsně pod kolénkem tj. pod místem, kde nasedá list. U plaménku však řežeme řízky uprostřed internodií to znamená uprostřed mezi dvěma listy. Nejvhodnější doba na řízkování je červenec až začátek srpna. Řízek by měl být pevný ale ne zdřevnatělý a měl by mít alespoň jeden plně vyvinutý list. Když dojde k jeho zakořenění, vyroste z úžlabí listu nový výhon.
Zakořeněné řízky zasadíme jednotlivě do nádoby o průměru přibližně 7–9 cm, do které si předem připravíme směs rašeliny a písku. Později vyměníme nádobu za větší asi o 5 cm a po jejím úplném vyplnění kořeny přesadíme rostlinu na její stálé stanoviště.
Tagy: clematis